NOVÁ TEORIE VZNIKU ŽIVOTA NA ZEMI

Pokud člověk přijde s něčím novým, zásadním zvláště ve vědě, setká se většinou s nepochopením a trvá často velmi dlouho, někdy až desítky i více let než jeho názory či objevy přijme vědecká, ale i laická společnost.

Nejlépe to vyjádřil Petr Frank v citátu, úvahy o světě: "Pro to, aby někdo přišel na nějaký nový objev, musí se na realitu začít dívat pod jiným úhlem. Většinou musí hodit za hlavu veškeré poznatky soudobé vědy a vybudovat si nový myšlenkový svět, který se bude chovat podle jeho představ a zároveň bude popisovat v určitém směru skutečný svět a jeho ostatní aspekty bude zanedbávat."

Takovým novým názorem či objevem je nový názor na vznik života na Zemi. Jsou dosud dvě teorie, které se snaží vysvětlit vznik života na této planetě. Je to tzv. Kreacionismus, který předpokládá, že vše stvořil Bůh, svět i život na Zemi, a druhá tzv. evoluční teorie Darwinova, která mimo jiné předpokládá boj o přežití nejsilnějších a nejschopnějších a přechod od jednoho druhu do druhého. Tato teorie v posledních letech ztrácí stále více půdu pod nohama, má stále méně příznivců ve vědeckých kruzích a stále více důkazů svědčí proti ni.

Chci nabídnout novou "revoluční teorii" vzniku života na Zemi, která se zásadně odlišuje od obou předchozích teorií. Jde o teorii, která se snaží vysvětlit vznik života za podmínek ve kterých se rodila a vyvíjela naše Země. Jde o podmínky, které v době vzniku života na Zemi existovaly, a které také na ni působily z Vesmíru. Obě tyto podmínky zemské a mimozemské spolu vytvářely tzv. Virtuální mřížku, která dala vzniknout tzv. matrix na které se "formovaly" genomy jednotlivých druhů jak rostlinných tak i živočišných, každý jednotlivý druh zvlášť. Důležitou úlohu zde měla atmosféra, která působila na matrix jako "tahoun", tažný činitel. U říše rostlinné to byla atmosféra redukční, u říše živočišné atmosféra oxidační.

Kromě optimálního postavení naší planety Země na oběžné dráze kolem Slunce vůči ostatním planetám sluneční soustavy na vzniku života to mohly být tito zevní činitelé: Předně sluneční energie. Ta nejen, že udržuje život na Zemi, ale stála také určitě na počátku vzniku života.

Einsteinova Obecná teorie relativity, zakřivení časoprostoru platná pro Vesmír, mohla se podílet také na vzniku virtuální mřížky a její matrix. Jde o obecnou vlastnost hmoty, která se mohla uplatnit jak v makrosvětě tak i mikrosvětě.

Dosud toho mnoho nevíme o všudypřítomných neutrinech. Vyskytují se všude kolem nás a vznikají mimo jiné výbuchem supernov, které v době vzniku života se nacházely v blízkosti naší Země. Jejich působení na virtuální mřížku, eventuelně na její matrix, by mohlo mít vliv spíše "kosmetický“, např. na spoje DNA.

U méně hmotných hvězd než Slunce na jejich zániku v černých dírách kromě vlastní gravitace černých děr se mohl podílet tlak z nějakého zevního zdroje. Takové tlaky se předpokládá, že mohly existovat v době formování naší sluneční soustavy a mohly mít vliv také na utváření virtuální mřížky, která tvořila matrix pro DNA resp. RNA.

Temná energie a gravitace působí ve Vesmíru proti sobě. Temná energie urychluje rozpínání Vesmíru, gravitace naopak zpomaluje rozpínání Vesmíru. Jejich vzájemné působení se mohlo měnit, mohlo být jiné v době kdy vznikal život na Zemi. Temná energie mohla mít i tehdy vliv na tvorbu virtuální mřížky a její matrix na Zemi.

Další neznámou energii, která působí na naši Zemi z kosmu a která by se mohla podílet na tvorbě virtuální mřížky a její matrix na Zemi je kosmické záření. To bylo v minulosti jistě intenzivnější než dnes. Největším zdrojem kosmického záření tehdy byly zániky supernov v naší galaxii.

Z dalších mimozemských činitelů, které se mohly podílet na vzniku života na Zemi, na tvorbě virtuální mřížky a její matrix mohl být Měsíc. Ten v době vzniku života byl mnohem blíže Zemi a jeho působení na Zemi bylo intenzivnější než dnes. Svými slapovými účinky působí nejen na příliv a odliv moře, ale i na zemskou kůru na její rozpínání.

Ze zemských sil, které se mohly podílet na vzniku života na Zemi, to mohla být gravitace. Ta při formování naší Země ve sluneční soustavě z prachového disku do podoby přibližně koule měla jistě velký význam. I když je gravitace dnes považována za nejslabší sílu na Zemi, byla její účinnost v době vzniku života určitě větší než dnes.

Další velmi účinnou silou, která na Zemi působila mnohem účinněji než dnes, je desková tektonika. Byly to obrovské síly, které působily na Zemi přesuny kontinentů, velehor, vyvrasňování zemského povrchu. Dělo se to zřejmě k optimálnímu vyvážení zemského těžiště.

Nelze vyloučit, že v době vzniku života existovaly ještě další síly jak vesmírné tak i zemské o kterých nic nevíme. Vzájemné působení, vzájemnou interakcí těchto sil, vesmírných a zemských se vytvořila virtuální mřížka, její matrix na které pak působením atmosféry vznikal život.

Z dalších důležitých faktorů, které měly vliv na vznik života na Zemi byla určitě atmosféra. To prokazují i planety, které atmosféru buď nemají nebo mají atmosféru nevhodnou pro život. Atmosféra působila na naší planetě na matrix virtuální mřížky "shora", stimulačně jako "tažný činitel". Byla to původně atmosféra redukční, která se postupně měnila produkcí kyslíku fotosyntézou na atmosféru oxidační. V atmosféře redukční, kdy docházelo k tvorbě říše rostlinné, měla hlavní úlohu síra. Ta se svými valenčními vlastnostmi podobá kyslíku, který měl zase hlavní podíl u atmosféry oxidační na vzniku říše živočišné. Atmosféra redukční získávala síru zvláště z vulkanické činnosti, která v ranných stadiích Země byla enormně hojná.

Co to je virtuální mřížka a její matrix?

Život na Zemi cca před třemi miliardami let měl jen mikroskopickou povahu. Nebyla prokázána žádná evoluce, přechod od jednoduchých forem života ke složitějším, jak by si to přála evoluční teorie Darwinova. Stále více přibývá důkazů, že k rychlému rozvoji života na Zemi a to všech forem života, dochází v relativně krátké době, přibližně jednoho milionu let na počátku druhohor.

Proč tomu tak bylo nevysvětlila dosud žádná teorie. Zřejmě to bylo v době kdy na Zemi byly nejpříhodnější podmínky pro vznik života a to podmínky zemské i mimozemské včetně atmosféry. V této době pravděpodobně existovala tzv. virtuální mřížka, která byla tvořena silami zemskými i mimozemskými. Tato virtuální mřížka formovala "zemskou matrix", která působila jako "razítko" pro jednotlivé genomy, jak rostlinné tak i živočišné, na různých místech Země v různém časovém období za přispění atmosféry, která měla v dané době "tažnou" úlohu. To potvrzuje i názor nositele Nobelovy ceny Rogera Kornbergera, že při replikaci DNA, eventuelně RNA, má významnou úlohu předloha.

Co to tedy virtuální mřížka a její matrix je? Lze předpokládat, že to byl souhrn vzájemného působení zevních, mimozemských a vnitřních zemských sil, jak již bylo zmíněno, které vytvářely fyzikálně-chemické podmínky a daly vznik matrixu, na kterém se jednotlivé atomy, molekuly a prvky zemského povrchu uváděly do buzeného, spinálního, excitovaného stavu a za přispění atmosféry redukční u rostlinné říše a oxidační u živočišné říše a sluneční energie formovaly podle vzájemné afinity a chemických vazeb na různých místech Země a v různém časovém období do organických sloučenin přes aminokyseliny až po nejvýše organizované sloučeniny, kyseliny desoxyribonukleovou DNA a ribonukleovou RNA do tvaru šroubovice. Tak vznikaly genomy jednotlivých druhů od nejjednodušších až po ty nejsložitější.

Krok za krokem, působení atmosféry na matrix virtuální mřížky:

Působení atmosféry nejprve redukční a později oxidační na matrix virtuální mřížky možno schematicky naznačit do jednotlivých stadií, "kroků", kdy v konečné fázi vývoje vznikaly genomy jednotlivých druhů rostlinných a později i živočišných:

atmosféra redukční

vznik plastidů

vznik říše rostlinné

fotosyntéza

narůstající koncentrace kyslíku v atmosféře

mitochondriální DNA (mtDNA)

dýchací řetězec (cytochromy)

vznik ATP (energie, oxydativní fosforylace)

nukleární DNA (nDNA)

tvorba bílkovin buňkou

stavba buněčného těla

Tyto jednotlivé kroky na matrixu virtuální mřížky vznikaly postupně, trvalo tisíce snad i miliony let, než došlo vlivem atmosféry k dalšiímu kroku. Tak postupně vznikaly genomy jednotlivých druhů na různých místech Země, v různém časovém období. Na konci tohoto dlouhého vývoje stál člověk. Kdy je možno mluvit o vzniku života? Bylo to v okamžiku, kdy na matrixu virtuální mřížky na příslušném genomu došlo k tvorbě ATP, kdy bylo možno vytvořením energie produkovat vlastní bílkoviny pro stavbu těla. Při vývoji jednotlivých genomů, ať už rostlinných či živočišných, na matrixu virtuální mřížky možno mluvit o evoluci v užším slova smyslu, u každého jedince zvlášť. Nejde v žádném případě o evoluci Darwinovskou, která předpokládá přechod jednoho druhu do druhého.

Vývoj a zrození nového druhu lze přirovnat k současnému zrození u vyšších savců. Tak jak se vyvíjí plod, resp. embryo uvnitř dělohy, pokud má příznivé podmínky, to je teplo, výživu, kyslík a dospěje do určité vývojové fáze, pak se "osamostatní", porodí a žije samovolně mimo matku.

Podobně při vzniku života si lze představit jako dělohu matrix virtuální mřížky, kde probíhal vývoj, skladba stavebních kamenů života, jednotlivých genomů na matrixu za řízení atmosféry. Výsledným produktem je pak zrození nového jedince, který pak žije již mimo matrix.

Virtuální mřížka a její matrix působila po celé Zemi, na různých místech, v různém časovém období. Její kvalita byla jiná v teplých oblastech a jiná ve studených oblastech. Také časový faktor měl na kvalitu virtuální mřížky a její matrix vliv. Byla to hlavně atmosféra, která na ni působila.

Atmosféra redukční měla vliv hlavně na vznik říše rostlinné, atmosféra oxidační převážně pak na vznik říše živočišné. Atmosféra redukční i oxidační, každá ve své době, působila na matrix virtuální mřížky "evoluci v užším slova smyslu". Vznikaly zde genomy jednotlivých druhů.

Také klimatické podmínky a nadmořská výška ovlivňovaly matrix virtuální mřížky. Např. extrémně teplé klima dalo vznik deštným pralesům a bujné vegetaci, na rozdíl od drsného podnebí a nízkým teplotám vznikaly jen lišejníky a méně náročné rostliny. Podobně co platí pro rostlinnou říši platí vesměs i pro živočišnou říši.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat člověku s různou barvou pletí, kůže či celkovou vizáží, fyziognomií. Je pravděpodobné, že tyto různé typy se rodily v různých oblastech na Zemi, které na ně působily svým klimatem, teplotou, nadmořskou výškou, nízkou koncentrací kyslíku, nedostatkem některých minerálů apod. Jen tak si můžemě vysvětlit různé rasy které se od sebe odlišují fyziognomií. Černoši se zrodili v oblastech extrémně vysokých teplot kolem rovníku, převážně v Africe, běloši naopak převážně na severní polokouli, v mírném klimatickém pásmu. Zajímavé jsou i rozdíly ve fyziognomii některých asijských ras. Např. Číňané, Japonci, Mongolové, ale i Indiáni podléhali klimatickým podmínkám, které určovaly jejich fyziognomii.

Virtuální mřížka a její matrix, jak již bylo řečeno, působila dynamicky po celé Zemi po mnoho milionů let. Bylo to na různých místech Země v různém časovém období, kdy vznikaly různé druhy rostlinné a živočišné, každý samostatně. Tím si lze vysvětlit také různorodost a mnohotvárnost říše rostlinné a živočišné. To dosud nevysvětlila žádná teorie. Podle současného odhadu žije na Zemi asi 1 500 000 druhů z říše rostlinné a živočišné. Z toho na říši živočišnou připadají zhruba 2/3 a 1/3 na říši rostlinnou.

Na závěr dnes velmi diskutovaná otázka: Co odlišuje člověka od opic? Je to vlastní genetická skladba člověka, daná optimálním počtem a kvalitou genů, jejich vzájemným uspořádáním na své specifické matrix.

Resumé

V současné době existují dvě teorie o vzniku života na Zemi. Jedna je nauka o stvoření, podle které svět a vše živé bylo stvořeno podle plánu, to je tzv. Kreacionismus, stvořitelem je Bůh, druhá je teorie tzv. Evoluční Darwinova, která předpokládá přechod jednoho druhu do druhého.

Nová teorie kterou předkládám, vysvětluje vznik života za podmínek, které na Zemi existovaly v době vzniku života. Tato teorie je založena na vzniku každého druhu rostlinného i živočišného zvlášť na matrixu virtuální mřížky, která byla tvořena zevními, mimozemskými a zemskými silami na různých místech Země a v různém časovém období. Důležitou úlohu při vzniku života měla atmosféra a to redukční u říse rostlinné a oxidační u říše živočišné. Na matrixu virtuální mřížky probíhala evoluce v užším slova smyslu. Tato teorie vsvětluje také mnohočetnost a mnohotvárnost jak rostlinné tak i živočišné říše.

MUDr. Jaroslav Vykouřil
jvykouril@seznam.cz

Bližší informace možno nalézt v knize od autora: Nová teorie vzniku života na Zemi.